Zatímco od března do května kralovalo českým médiím téma koronaviru, v červnu jsme stále častěji slýchávali slovo inflace. Co to vlastně znamená a proč bychom se o ni měli vůbec zajímat? Inflace je nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice za určité časové období. Můžeme ji také definovat jako snížení kupní síly peněz. Laicky řečeno inflace znamená, že za stejné peníze, například tisíc korun, si dnes koupíme méně než, dejme tomu, tou samou dobou v loňském roce. Většinou to ale jako zákazníci a spotřebitelé v krátkém čase tolik necítíme. Musíme sice při nákupu sáhnout hlouběji do peněženky, často to ale řešíme pouze změnou obsahu našich nákupních košíků. Rostoucí inflace tak představuje problém spíše pro naše úspory na běžných účtech.

V květnu dosáhla míra inflace v Česku hodnoty 3,1 %. Připomeňme, že dlouhodobým inflačním cílem ČNB je držet inflaci na úrovni 2 % s tolerančním pásmem ve výši jednoho procentního bodu oběma směry. Vliv na růst nebo pokles inflace má hned několik faktorů. Mezi ten nejzásadnější patří celková kondice ekonomiky daného státu. Ta česká začala po letech růstu v průběhu loňského roku zpomalovat, což nastartovalo zvyšování inflace.

A právě v této době nás plnou silou zasáhla pandemie koronaviru. V důsledku omezení světové ekonomiky a obchodu vlivem opatření, která jednotlivé vlády světa přijaly k zamezení šíření koronaviru, došlo k prudkému zdražení některých produktů. Většina z nás při svých pravidelných nákupech zaznamenala nárůst cen některých potravin v českých obchodech. Česká republika je závislá na ovoci a zelenině z dovozu – například ze Španělska či Itálie. Právě tyto státy koronavirová pandemie ochromila nejvíce. Za zeleninu jsme si tak museli připlatit v průměru o 4 % více než v předešlém roce (v dubnu byl meziroční nárůst dokonce 11,8%), ceny ovoce se zvedly o čtvrtinu, přesně o 25,4 %. Takové zvýšení cen je v rodinném rozpočtu opravdu znát. Otázkou zůstává, jak rychle se nastartuje nejenom česká, ale i evropská a celosvětová ekonomika, a zejména jak rychle se podaří obnovit dodavatelské vztahy. Každý měsíc, kdy budou platit různá omezení, pocítíme při běžném nákupu více a více.

Vysoká inflace bude mít za následek nejenom zvýšení spotřebitelských cen, ale zejména rychlejší znehodnocování našich úspor. Kupní síla peněz uložených v bance na běžném nebo spořicím účtu bude postupně klesat. Jak je to možné? Zúročení peněz uložených na spořicím účtu se v současnosti pohybuje okolo 1 %, na běžném účtu dosáhneme dokonce na pouhých 0,01 %. Z jednoduchého porovnání těchto hodnot s inflací přesahující 3 % jasně vidíme, že zhodnocení těchto produktů ani zdaleka nepokryje inflaci a peníze rychle ztrácejí na hodnotě. Pokud by období takto vysoké inflace teoreticky trvalo i několik let, ztráty na našich úsporách by byly opravdu vysoké.

Představme si pro příklad, že bychom dnes vložili po 100 000 Kč na spořicí a běžný účet. Za pět let by se nám peníze na spořicím účtu zúročily na částku 105 125 Kč. To sice vypadá skvěle, kvůli inflaci bychom si ale za tuto sumu mohli reálně koupit věci, které odpovídají částce 90 024 Kč. U běžného účtu je pokles reálné kupní ceny ještě znatelnější: na výpisu z účtu budeme mít za pět let uvedenou částku 100 050 Kč, kupní síla našich peněz ale ve skutečnosti bude jen 85 667 Kč. Jak je vidno, inflaci jakožto důležitý faktor ovlivňující naše finance nelze ignorovat.

Jak tedy s vysokou inflací bojovat? Předně zvažte, zda máte finanční prostředky určené na tvorbu dlouhodobých rezerv uloženy ve vhodných produktech, které dokáží inflaci alespoň částečně kompenzovat. S vhodnou kombinací produktů přímo vám na míru rádporadím. Pro všechny vaše dotazy a společné konzultace jsem vám k dispozici jak osobně, tak telefonicky. Je možné využít i spojení přes moderní formy jako Skype, FaceTime, WhatsApp a další. Své dotazy můžete směřovat také na tlačítko NAPIŠTE MI, pod tímto člínkem.