Začátkem letošního roku jsme mohli již sledovat uklidňující se situaci na trzích. Zprávy o problémech v bankovním sektoru a pád několika bank v USA v poslední době, ale opět zvýšil nejistotu na trzích. Nejenom bankovní sektor se tak dostal pod drobnohled investorů a díky někdy až přehnaně negativním článkům v médiích i celé veřejnosti.

Úpadek Silicon Valley Bank

Zprávy o pádu americké regionální banky Silicon Valley Bank (SVB) hýbají trhy už od pátku 10. 3. SVB ale nebyla jedinou americkou bankou, která se potýkala s problémy. O několik dní dříve došlo k úpadku Silvergate Bank a v dalších dnech se přidala i další menší banka Signature Bank. Tyto zprávy přirozeně vyvolávají v investorech nervozitu, která se rozšířila i mezi širokou veřejnost.

Hlavní příčiny problémů

Je zcela zásadní zopakovat, že se jednalo o specializované finanční instituce s velmi úzkým zaměřením na velmi rizikové sektory. V případě Silvergate a Signature Bank šlo o kryptoměnové projekty, které v posledních měsících zažívaly těžké časy, jelikož dochází k odklonu běžné veřejnosti a i institucionálních investorů od tohoto sektoru. Tyto banky tak museli čelit neúnosnému odlivu klientů a jejich vkladů, což zapříčinilo i jejich úpadek.

V případě Silicon Valley Bank šlo o zaměření na čistě technologický sektor a startupové projekty. Takzvané startupy jsou firmy, které jsou od samého začátku z velké části financovány z externích zdrojů. Technologický sektor obecně se mohl zdát v posledních letech jako „zlatý důl“, obzvláště v dobách nízkých až nulových úrokových sazeb, kdy se těmto projektům dařilo velmi rychle růst. Startupové společnosti byly naladěny na nekonečný růst, spoléhaly na financování v podobě dlouhodobě velmi levných úvěrů, bez silnějšího tlaku na rychlejší generování zisku. Toto prostředí se ale výrazně změnilo ve chvíli, kdy americký FED začal pod tlakem rostoucí inflace zvyšovat základní úrokové sazby.

Velká část klientů SVB tak byla nucena sáhnout na své bankovní vklady a začalo docházet k velkému odlivu peněz z SVB, na což banka nebyla připravená a nastaly první problémy s likviditou. Banka stihla preventivně zakročit prodejem svých akcií. Tento krok ale naopak způsobil ještě větší paniku mezi klienty, kteří začali nárazově vybírat všechny své vklady. Tento jev nazýváme „run na banku“ a je většinou posledním krokem k úpadku banky.

Kontrolu nad již zmiňovanými bankami převzala americká FDIC (Regulační orgán dohlížející na pojištění bankovních vkladů), který má zajistit vyplacení vkladů všech ostatních klientů. Situace se tak stabilizovala a v současnosti se již řeší vyplacení vkladů klientů.

Problémy banky Credit Suisse

V důsledku úpadku již zmiňovaných bank došlo k zvýšení nejistoty na trzích. Řada retailových investorů se uchýlila k přehnaným reakcím a bez zkoumání fundamentu se začali zbavovat svých akcií primárně z bankovního sektoru a to zapříčinilo pokles na trzích. Celá tato situace zvýšila pozornost investorů právě na bankovní sektor.

Začalo se tak více mluvit i o problémech švýcarské banky Credit Suisse. Pro dlouhodobé pozorovatele a investory žádné překvapení. Banka se dlouhodobě ne moc úspěšně snaží zotavit z řady špatných historických rozhodnutí a systémových problémů podkopávající její důvěryhodnost. Banka v minulosti utrpěla například obrovské ztráty kvůli bankrotu finanční společnosti Greensill. Nebo kvůli trestnímu stíhání spojeného s praním špinavých peněz. Konečná rána přišla od největšího akcionáře Saudi National Bank, která byla nucena, kvůli platné regulaci tuto banku přestat nadále financovat. Úpadek Credit Suisse tak byl nejspíše nevyhnutelný a současná situace tento proces jen urychlila.

Na tuto situaci pohotově zareagovala Švýcarská centrální banka, která nabídla Credit Suisse půjčku až do výše 50 miliard CHF, pokud by potřebovala zajistit dodatečnou likviditu. Nakonec se ale úpadek Credit Suisse vyřešil sloučením s investiční bankou UBS, což by mělo vést ke stabilizaci banky a vyřešení této nepříznivé situace.

Je potřeba se bát o své vklady?

Běžné klienty může celá současná situace znepokojovat. Není ale potřeba se obávat o své peníze v bance. V rámci České republiky a Evropy jsou obecně banky řízeny daleko konzervativněji a využívají méně rizikové strategie. Většina bank a bankovních ústavů, které působí v ČR, naopak generují díky vysokým úrokovým sazbám v současné době nadprůměrné zisky. Což je i důvod proč byla na tento sektor uvalena takzvaná windfall tax, která má za cíl zdanění těchto velmi nadprůměrných zisků.

V současnosti pouze dochází k částečnému pročištění trhu a úpadku bank, které se potýkají s problémy v důsledku jejich specifického zaměření, nebo dlouhodobě špatného vedení. U kvalitních a velkých bankovních skupin je nízká pravděpodobnost úpadku, klienti se tak nemusí obávat podobného scénáře u domácích bank. Vklady fyzických a právnických osob jsou také ze zákona pojištěny do výše 100 000 EUR a i zkušenost se Sberbank ukazuje, že pro běžné klienty tato ochrana funguje.

Na pojištění vkladů by se ale klient neměl spoléhat. Klíčová je diverzifikaci i na poli bankovních produktů. Klienti by měli mít více účtů už jen kvůli běžným operacím a běžnému životu. Může se stát, že banka bude mít technickou odstávku, obchodník nebude akceptovat platební či kreditní kartu dané karetní společnosti.

Současná situace na bankovní poli také jednoznačně ukazuje na obrovskou přidanou hodnotu finančních poradců, kteří nejsou svázáni pouze s jednou institucí. Cílem mé práce je vždy na prvním místě spokojený klient a ne prodejní plán instituce, která udává kolik se musí prodat určitých produktů. Cíle a jejich řešení pomocí produktů, které s klienty řeším proto vždy odpovídají klientovým potřebám a finančním možnostem.