Určitě jste v posledních pár dnech zaznamenali informaci o situaci týkající se americké Silicon Valley Bank, případně dalších bankovních ústavů v USA. V pátek 10.3. u této banky došlo k zastavení obchodování jejích akcií na burze a převzetí správy americkými úřady. V reakci na tyto informace jste se v médiím mohli odčíst zprávy jako „Zkrachovala největší banka v USA od krize v roce 2008.“, nebo „Panika kolem pádu Silicon Valley Bank se šíří po světě.“ Proto se v dnešním mimořádně podíváme na důvod krachu SVB, důsledky této situace

Proč došlo k pádu SVB?

Úzké, specializované zaměření banky

SVB byla zaměřena hlavně na technologické startupy. Tento sektor se mohl zdát v minulosti jako „zlatý důl“, obzvláště v dobách nízkých až nulových úrokových sazeb, kdy se těmto projektům dařilo. Startupové společnosti byly naladěny na nekonečný růst, spoléhaly na financování v podobě dlouhodobě velmi levných úvěrů, bez tlaku na rychlejší generování zisku. Toto prostředí se ale výrazně změnilo.

Zvýšení úrokových sazeb

Tvrdým zásahem nejen pro banku, ale celý technologický sektor v USA bylo zvyšování úrokových sazeb centrální bankou FED. To se dotklo jak jejich klientů, tak ale i majetku banky. SVB totiž disponovala velkým dluhopisovým portfoliem, které mělo dlouhou splatnost a průměrný výnos do splatnosti činil 1,79%. Se zvyšujícími úrokovými sazbami proto začala rapidně klesat tržní cena těchto dluhopisů a banka se musela potýkat s vysokou nerealizovanou ztrátou ve výši k 2 mld. USD.

Vysoké úrokové sazby se dotkly i klientů banky. Velká část jejich již zmiňovaných zákazníků z technologického sektoru narazila na drahé financování. A rentabilita startupových projektů se v době vyšších úrokových sazeb ukázala jako slabší.

Nedostatek kapitálu k financování

Problémy s portfoliem se banka rozhodla řešit navýšením kapitálu ve formě prodeje akcií v hodnotě 2,25 miliard USD. Tato zpráva ale nepomohla uklidnit klienty a investory banky, kteří následně začali vybírat peníze z banky o to víc. Právě klienti z řad tzv. venture kapitálových investorů začali stahovat své finanční prostředky a vybrali přes 42 mld. USD, tedy skoro čtvrtinu celkových vkladů banky.

Run na banku

Tento run na banku uspíšil krach banky, kterou nyní převzala pod kontrolu FDIC (Regulační orgán dohlížející na pojištění bankovních vkladů), který má zajistit vyplacení vkladů všech ostatních klientů.

Může stejný scénář nastat i u dalších bank?

Je možné, že se současná situace dotkne i dalších velmi úzce zaměřených bank na technologický sektor a obecně můžeme dnes sledovat zvýšenou volatilitu v bankovním sektoru. V současnosti jsou nejrizikovější banky zaměřené ve velké míře právě na startupy, financování rizikových projektů a nebo kryptoměny.

Je potřeba se bát o své peníze v bance?

Ne není. V rámci České republiky a Evropy obecně funguje bankovní systém odlišně od USA. Banky jsou výrazně méně zaměřené na financování velmi rizikových a investičních projektů.

Tato situace ukazuje spíše na nutnost diverzifikace portfolia a i na nutnost diverzifikace v rámci bankovnictví. Banky mají ze zákona pojištěny vklady do 100 00 EUR, to ale neznamená, že se ke svým penězům dostanete ihned. Proto je dobré mít rozděleny peníze aspoň do dvou bank a to nejen z důvodu případných finančních problémů banky, ale z čistě technických důvodů a dalších případů, kdy není možné dočasně manipulovat s vašimi prostředky.

Co vysvětluji svým klientům?

Dopady krachu SVB zasáhl i kapitálové trhy, které reagují zvýšenou volatilitou. To je naprosto normální. Důležité je mít dlouhodobý cíl, diverzifikovat a pravidelně investovat. Pro odvážnější a bonitní klienty to pak může být zajímavá situace, ve které navýší své pozice v rámci bankovního sektoru.

Jak se lépe orientovat v dění na trzích?

Kapitálové trhy jsou velmi komplexní a často není jednoduché se orientovat v aktuálním dění. Proto jako profesionální konzultant je pro mě a mé klienty samozřejmě potřeba dobře vědět co se na trzích děje.